No slává, sláva. Už jsme se na Vás tedy hodně těšili! Na konci května jsme pro vás uspořádali jeden z prvních závodů pro děti v republice. A dost možná vůbec první. Upřímě: byli jsme z toho naprostého chaosu vedení tohoto státu už dost zpruzení. Ale taky z toho, že se pomalu začaly rozbíhat první závody, ale všichni se na děti tak nějak z vysoka… Pojďte se krátce podívat, jak to u nás v Churchanech dopadlo.
Hodně jsme si lámali hlavu, jak všechno zařídit, abychom vyhověli požadavkům. Ale??? Bacha na to! Jaké požadavky to vlastně byly? Nařízení se buď měnila rychlostí střídajících se ministrů zdravotnictví nebo nebyla vůbec, nebo bylo řečeno, že budou specifikována. Ale jaksi ti, co měli přijít specifikovat, pak nepřišli… Ale nechme toho a pomme se radši ve střípkách ohlédnout, jak to dopadlo.
Mladé pušky
Překvapením byla velmi nízká účast v těch nejmenších závodníků. Přitom dětí se podle staťáku rodí posledních deset let stále cca 110k ročně. Jestli za tím stála doznívající pandemie (protože konkurence v podobě jiných závodů to být nemohla) ukážou příští závody.
Stárneme :)
Ano, všichni. Ale na dětech je to tak nějak víc vidět. Znáte to klišé: “Jéžišmarjá, já si tě pamatuju, když si byl TAKHLE malinkej!” Tak tohle jsem si tu poslední květnovou neděli při sledování závodního frmolu řekl spoustukrát!
Děláme chyby
Jasně, zaspal jsem. Ale to bylo ještě hratelné. Měl jsem připravenu skvostnou řeč, spousty poděkování, shrnutí 2020, filosofická pojednání o tom, co nás přesahuje… Ale zprovoznil jsem zvuk pár minut před prvním startem. Poté, co jsem kolem toho hodinu zoufale pobíhal a pak vytáhl z pelechu DJ Hrocha, aby poradil. Ukázalo se, že nebyl propojený zesilovač s mixákem. Školácká chyba, nad kterou DJ Hroch dlouuuuuhouu chvíli lapal po dechu. Byl velmi rád, že jsem ho kvůli tomu vzbudil :)
Profesionalizace dětské cyklistiky
Tohle se mi pořád vkrádá do hlavy. Cyklistiku jako jediný sport dělá od útlého věku stále více a více dětí. Přitom je to prosté: životní cyklus profi sportovce je v drtivé většině 10 maximálně 15 let. Například mě drží u cyklistiky to, že kombinuji horská kola se silnicí a ještě silničními triatlony s xterrou, během a posilkou. Když začnete systematicky drtit jednu disciplínu v 5 letech, nejpozději ve 20 skončíte. Potvrzuje se to i u dětí, které k nám kdysi jezdily a tehdy patřili k neporazitelným. Zdálo se, že cyklistika je jediná věc v jejich životě. Mluvili o velkých plánech a jak se budou posouvat dál. Teď je jim dvacet a zjistili, že cyklistika není středobod světa.
Ono to nemusí úplně vadit. Když se toho dožijí ve zdraví. S fungujícím core, bez problémů se zády, se zdravými koleny.
A taky s dobře nastavenou psychikou. S vědomím, že jsem si vzal ze sportu to nejlepší. Tu zarputilost, touhu po výsledku, vědomí Cesty k cíli (o kterou především jde) a taky fair play.
Ale hlavně bez traumat způsobených ctižádostivými rodiči. Nebo trenéry. Například ve spojení s holkama se stále více diskutuje syndrom RED-S, který může nadělat strašlivou paseku. Ale poruchy příjmu potravy a na to navazující další zdravotní problémy mají i kluci. Co myslíte, že se stane, když řeknete dítěti: “Si tlustej/tlustá jako prase! Proto ti to nejezdí!” Můžete ho/jí zabít na spoustu let.
Pamatujte na to, že sport by měl v tomhle věku bavit. A neměl by být jen jeden.
Potíž je, že se v tom začíná točit stále více a více peněz. Dětská kola, vybavení, dětští trenéři, soustředka, psychologové, kondiční kouči, fyzioterapeuti, do toho můžete získat titul mistra republiky na odrážedlech… Teď tečou peníze dovnitř, ale děsím se, že někdo vymyslí způsob, jak by mohly peníze téct ven. Profesionální dětské týmy. Placené přestupy dětských závodníků. Platby za vysílací práva z dětských závodů. Zatím scifi, nebo…
Čerčany MonstersBikers
A protože to tedy není jen o kolech, zavedli jsme další seriál: Čerčany MonstersBikers! Spočívá v tom, že na každém závodě bude vyhlášen nějaký (vždy jiný) cvik, ve kterém se bude soutěžit. Klasicky se boduje od 30 do 1 bodu a na konci sezony bude tento seriál vyhlášen. Například na prvním závodě jsme soutěžili v “Kettlebell Squat”, kdy účastníci drželi na čas 12 kg kettlebell ve spodní pozici (dřepu). A dopadlo to takto:
| Pořadí | Jméno | Příjmení | Čas | Body |
| 1 | Stanislav | Kejzlar | 0:01:28 | 30 |
| 2 | Petr | Bartík | 0:01:10 | 29 |
| 3 | Daniel | Drábek | 0:01:05 | 28 |
| 4 | Tomáš | Havel | 0:01:04 | 27 |
| 5 | Tomáš | Blecha | 0:00:45 | 26 |
| 6 | Honza | Chmátal | 0:00:45 | 26 |
Příště bude něco, čeho se budou moci zúčastnit i děti :) Propozice k tomuto seriálu naleznete zde. Doufám, že vás to bude bavit a přihlásí se kupa lidí.
díky a těšíme se na Vás!
za kluky a holky z ČESYKu, RoRace Team Pyšely a PolemnEpolem bike team
Mahagoni
trubač a pištec ČESYKu
P.S. No a “last but not least”, tady jsou Kevinovic fotky. Moc díky, Kevine, že ses do toho takto obul! :)
